RITA - Německý ovčák

Německý ovčák RITA

(*r.1993 - †31.3.2004)

Psí život je ve srovnání s člověkem krátký a tak člověku projde životem většinou spousta pejsků. Rituška byla po Borečkovi mou nejlepší kamarádkou. Byla opravdový ochránce, hlídač, který svou rodinu miloval nade všechno na světě. Když nás opustil Borek, upnula jsem se na Ritu ještě víc. Těšila jsem se na každý víkend strávený u babičky. Do té doby byla jediná, která mě oddaně vyhlížela, seděla za bránou do dvora a sledovala autobusy. Viděla mě na dálku a už běžela ke dveřím, aby se semnou mohla hned přivítat. Na tu oddanost, radost, kterou vnášela do mého srdce, na její vnitřní kouzlo a osobnost se nedá zapomenout.                                                                                                Vzpomínám, jak si nás tahala v zimě na saních, na naše procházky k potoku, taky nikdy nezapomenu, jak si mě opico táhla po zemi a já se nepustila vodítka, držela jsem se za každou cenu. Neboj, vzpomínám na to s humorem. Byla jsi první pes, který mě učil jak se psy zacházet, jak je vychovávat, jak je cvičit, jak si hrát a hlavně prohlubovala tu touhu milovat Tě každým okamžikem víc a víc. Chtít vám pomáhat, stát se veterinářkou.

        Bohužel všechno jednou končí, stárla si a onemocněla jsi rakovinou. Podstoupila jsi operaci a já doufala, že ti bude lépe. Byla si velký bojovník, půl roku si dál rozdávala radost, ale pak se metastáze rozlezly a já cítila, že bych si měla užívat každé minuty s tebou. Scházela si mi před očima a rvalo mi to srdce tě tak vidět… Nastal čas se rozloučit, bylo ti něco okolo 11let, asi to tak mělo být, byl čas. Naposledy jsem ti zašeptala do ucha, že Tě mám ráda a že na tebe nikdy nezapomenu. Najednou jsi byla pryč, dlouho jsem se s tím nemohla vyrovnat. Tím víc jsem chtěla studovat, abych dokázala léčit. Uvidíme, jestli ten sen dokážu dokončit. Zjistila jsem, to co teď už dávno VÍM, že život bez psů by byl prázdný a smutný. Rituško, chci, abys věděla, že na tebe nikdy nezapomenu!

        Říká se, že po mnoha letech si je člověk schopen vybavit pouze zážitky a vjemy velmi intenzivní, výjimečné a silné a Ty jsi jich do našich srdcí a myslí vepsala mnoho a mnoho. Proto vím, že tu s námi budeš stále……Nikdy tě, Rituško, nepřestaneme milovat………                                 

                                                                    Markét a všichni co tě měli rádi…